SaaS Loophole – tanec na ostří nože GNU GPL licence

Pokud jste fandové světa copyrightu, pak jistě víte, že existuje i termín „copyleft“. Jedná se o zvláštní vlastnost licence, která vyžaduje, aby dílo odvozené od licencovaného díla bylo distribuováno pod totožnou licencí jako dílo původní, a to se všemi jejími pravidly a omezeními. Tento článek se zabývá jednou z nejznámějších silně copyleftových licencí – GNU GPL, konkrétně je jeho cílem stručné přiblížení výjimky z copyleftového efektu, tzv. „SaaS Loophole„. Co tento pojem znamená a jaký má dopad na užívání děl licencovaných pod GPL?

Co je to copyleft a GNU GPL licence?

Jak již bylo řečeno, copyleftové licence jsou licencemi, které se si kladou za cíl udržení svobodného charakteru autorských děl a ochranu práv uživatelů. Nejčastěji se copyleftové licence užívají v kontextu softwaru, jakožto autorského díla. Copyleftové licence vyžadují, aby všechny odvozené a modifikované verze software byly také licencovány pod stejnou nebo kompatibilní licencí.

Jednou z nejznámějších copyleftových licencí je tzv. GNU General Public License (GPL). GPL byla vytvořena Free Software Foundation (FSF) a používá se pro širokou škálu svobodného a otevřeného softwaru. Text GPL se v průběhu času vyvíjel, přičemž ke dni sepisu tohoto článku bylo možné užívat její variantu GPLv3.

Hlavní myšlenkou této licence je bránit uzavírání software tím, že autory nutí zveřejnit zdrojový kód a tím umožnit ostatním uživatelům ho rozvíjet a užívat. Využití GPL tím dává uživatelům právo používat, studovat, upravovat a sdílet software.

Hlavní principy licence GPL je možné shrnout následovně:

1. Svoboda sdílet: GPL garantuje uživatelům svobodu kopírovat, distribuovat a sdílet software bez omezení (vyjma omezení v samotné licenci).
2. Přístup ke zdrojovému kódu: GPL vyžaduje zveřejnění zdrojového kódu, což ostatním uživatelům studovat, upravovat a přizpůsobovat software svým potřebám.
3. Copyleft: GPL vyžaduje, aby jakékoli odvozené nebo modifikované verze softwarebyly distribuovány pod GPL licencí. Tím je zajištěno, že software zůstává svobodný a otevřený i v budoucích verzích.

Jaké jsou praktické implikace této licence? Vývojáři rádi využívají zdrojový kód třetích stran, přičemž většinou více nebo méně vědí, pod jakou licencí je tento kód distribuován. V případě, že však autoři záměrně či neúmyslně zapracují do svého díla kód třetí strany distribuovaný pod licenci GPL, může se díky copyleftovému efektu jejich software tzv. „infikovat“ GPL licencí. Pokud nechtějí porušit pravidla licence a tím i práva třetích stran, měli by svůj software následně vydat pod totožnou GPL licencí. Vzhledem k podmínce zveřejnit zdrojový kód toto může mít pro vývojáře naprosto katastrofální následky.

Existuje však nějaká cesta ven?

Getting into the loop(hole) – mezera v GPL licenci?

Vzhledem k zásadnímu dopadu, jaký má zveřejnění zdrojových kódů k software, se pochopitelně objevuje tendence hledat způsoby, jak se této povinnosti vyhnout. A právě v tomto ohledu je často skloňován pojem tzv. „SaaS Loophole„.

Text GPLv3 stanoví, že copyleftový efekt je aktivován v okamžiku, kdy dochází k tzv. „Convey of work„, neboli „zveřejnění“ díla. Tento pojem není totožný s pojmem „Distribution„, který užívala verze GPLv2 a ani se nejedná o pojem totožný s pojmem „sdělování díla veřejnosti“ tak, jak ho známe ze § 18 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

GPLv3 stanoví, že pojem „Convey of work“ je třeba chápat, jakožto:

any kind of propagation that enables other parties to make or receive copies. Mere interaction with a user through a computer network, with no transfer of a copy, is not conveying.

Česky je pak definice „zveřejnění“ překládána jako:

jakýkoliv druh šíření, které dalším stranám umožňuje výrobu nebo pořízení kopií. Běžné používání díla přes počítačovou síť, bez přenosu kopie k uživateli, se nepovažuje za zveřejnění díla.

Z výše uvedeného je zřejmé, definice obsahuje negativní výčet způsobu užití, které „nespouští“ copyleftový efekt licence. A právě pod toto explicitně vyloučené užití může být podřazen právě způsob poskytování služby formou SaaS. V rámci odborné veřejnosti se vedou diskuze nad právní povahou poskytování čistých SaaS služeb klientům, nicméně autor tohoto článku v této otázce stojí na straně zastánců názoru, že při provozování a užívání čistých SaaS služeb nedochází k autorskoprávně relevantnímu užívání díla a není zde proto nutné udělení licence (podrobné odůvodnění tohoto názoru je však nad možnosti tohoto článku – samostatný článek však jistě brzy doplníme).

Pojem „SaaS Loophole“ popisuje dopad výše uvedené úvahy, tj. že pokud je software poskytován jako čistý SaaS, nedochází k „šíření“ odvozeného díla/díla licencovaného pod GPL, a proto ani nedochází k aktivaci copyleftové doložky. Nevzniká proto ani povinnost zveřejňovat zdrojový kód k odvozenému dílu/dílu obsahujícímu kód třetí strany.

Pokud se však jakožto poskytovatelé SaaS řešení po přečtení výše uvedených řádků vesele pouštíte do vkládání GPL licencovaných kódů třetích stran do svých produktů, mějte se na pozoru. Je zde celá řada aspektů, které je třeba při zvažování takového kroku zohlednit:

• „SaaS Loophole“ připadá v úvahu pouze u čistých SaaS řešení. V případě, že řešení má funkcionality, v rámci kterých dochází k vytváření kopie některých částí kódu uživateli či jde o unikátní řešení, které se z povahy definici fungování SaaS vymyká, je možné, že copyleftový efekt bude aktivován.
• Spoléhání se na „SaaS Loophole“ výjimku může být pro některé projekty krátkozraké. Vždy mějte na paměti, že projekt se může v čase vyvíjet a v případě, kdy by totožný produkt měl být nasazen ve formě „on prem“ či na cloud klienta, copyleft bude aktivován.
• „SaaS Loophole“ nefunguje pro všechny copyleftové licence. Například varianta GNU Affero GPL (AGPL) uzavírá tento „Loophole“ a využití kódu, distribuováného pod AGPL licencí v SaaS řešení by copyleftovou doložku aktivovalo.
• Využití „SaaS Loophole“ výjimky mohou někteří považovat za rozporný s duchem GPL, které se snaží zajistit svobodu a přístup ke zdrojovému kódu. Je tak třeba zvážit i mimoprávní dopady využití této výjimky (např. reputační) a zvážit případná rizika takových dopadů.

Závěr – je dobré se na výjimku spoléhat?

Pokud se rozhodnete, že chcete výjimku z licenčního modelu GPL využít, doporučujeme přinejmenším ostražitost. „SaaS Loophole“ má svoje využití pro velmi konkrétní situace a i zdánlivě marginální technické deviace konkrétního řešení mohou způsobit, že se výjimka pro takové řešení neaplikuje.

Dopady aktivování copyleftového efektu rozhodně nejsou zanedbatelné a z tohoto důvodu doporučujeme aplikovatelnost výjimky vždy konzultovat s odborníkem na tuto problematiku. Za splnění všech podmínek výjimky se však může jednat o poměrně zajímavý způsob, jak v některých softwarových produktech využít kód třetích stran licencovaný pod GPL, aniž by došlo porušení jejich autorských práv.